To mi pověděl jeden člověk v mých úplných začátcích. 17 let brouzdám vody realitního trhu. Naplňuje mě to hrdostí a štěstím, že jsem tenkrát na jeho slova nedala, neutekla a vytrvala přes všechny překážky.

Jsem Žena v realitách

Žiji už konečně život podle svých představ. Život, který mne baví a přináší naplnění a uspokojení. Jsem hrdou mámou, osobní makléřkou, lektorkou, manažerkou. Vědomě vedu svůj život.
Začátky pro mne ovšem tak bezvadné a příjemné nebyly.

Psal se rok 1998

… pro mě doba temna co se týká povědomí o realitách :). Vlastně povědomí o životě vůbec.

Nacházela jsem se ve stavu, kdy moje životní úroveň nebyla valná a vlastně jsem řešila, co dál – v práci, v životě a se sebou. Tři roky po vysoké škole. Vyzkoušet si, že co jsem studovala, mě živit nebude, bylo docela smutné.

Život v pronájmu v nezařízeném bytě v paneláku. Na konci měsíce počítání, zda si zítra koupím rohlík a 10 dkg šunky nebo jen ten rohlík, bylo dost deprimující a těžce se to rozcházelo s mými sny a představami o krásném autě, práci, spokojeném životě.

Nejhorší snad bylo ale to, že jsem vůbec netušila, kudy se vydat, co mě pořádně bude bavit, v čem mohu být úspěšná. Docela depka. Tak moc jsem chtěla vnitřně něco dokázat. Víc než mi určovali jiní. Ale proč se mi nedaří?

Pomohla úplná náhoda

Můj tehdejší přítel na tom nebyl lépe než já. Chtěl jinou práci, ale neuměl si o ni říci. Našel si inzerát „Realitní kancelář v centru Prahy přijme makléře“… Ale neměl v tu chvíli odvahu poslat svoje CV, kde nic moc nebylo. Neuměl, či se styděl, říci si o práci, o které nic nevěděl.

„Prosím tě, to nic není, já ti ukážu jak na to… :)“ vypadlo ze mě jednoho dne.
Sestavila jsem svoje první pořádné CV, kde toho taky moc nebylo. Ale vypadalo dobře. K mému překvapení se ozval majitel kanceláře a pozval mě na schůzku.

Za 14 dnů jsem podepisovala smlouvu s majitelem a vstoupila tak do zcela neznámých vod realit.

Bála jsem se, ale nepodlehla svému strachu. To jsem ovšem netušila, co budu muset překonat hned na začátku.

V té době byla tato kancelář, díky majiteli s obrovským drivem, nadčasová, což jsem si uvědomila za několik let zpětně. Přesto však v té době nebyli žádné automatické systémy – šanon, papír, tužka a telefon byly naši nerozluční přátelé a zaškolování do praxe probíhalo poměrně stručně a jasně.
V mém případě asi takto: zkušenější makléř v té době mě po krátké teorii vzal poprvé do terénu na náběr družstevního bytu 2+kk.

Můj křest

Dostalo se mi od něj VELKÉHO povzbuzení. Znělo zhruba takto: „Tak, teď se ukáže, zda na to máš a zda budeme spolupracovat dál nebo ne. Osobně si myslím, že to není práce pro ženskou.“

Jak si myslíte, že jsem se cítila? ANO! Přesně tak – hrozně! Moje znalosti na bodu mrazu, víra v sama sebe někde dole. Schůzka byla velmi kreativní, úspěšná – podepsaná exkluzivní smlouva, s chybami, ale uzavřena. Kolega měl zvláštní výraz ve tváři  a víte co? Byt byl prodán za 14 dnů a já měla svého prvního spokojeného klienta a první odměnu.

Ten pocit uspokojení byl báječný!

Po prvním obchodě mi tak bilo srdce a ježily se mi chlupy. To je ONO! Pochopila jsem, že toto je moje cesta. Pracovat tak, že pomáháte lidem. Vidět a cítit vděčnost, spokojenost klientů je k nezaplacení. Navíc v profesi, která je opravdu velmi zvláštní, tvrdá, náročná. Nepožívá přílišné důvěry lidí a renomé. Ale je to neuvěřitelně krásná a obohacující práce a když jí milujete, není co řešit 

Má kariéra stoupala vzhůru

Z úspěšné makléřky jsem postoupila až na pozici výkonné ředitelky. Najednou jsme byla manažerkou. Úspěch! Spoluvlastním realitní kancelář. Podílela jsem se na franšízových projektech v ČR. Aktivně provozuji lektorskou činnost.

V roce 2011 se mi narodil vytoužený milovaný syn Tobiášek. Tak, jak už to s příchodem dítěte bývá, změnil se mi od podlahy pohled na mnoho věcí. I přesto, že jsem byla na rodičovské dovolené aktivní, cítila jsem v sobě divný neklid. Stále vše bylo na sílu, pouze na výsledek. Byla jsem schopná podávat neuvěřitelné výkony. Ale vnitřně jsem byla jinde.

Vše bouchlo v roce 2014

Přišla krize! Restart a otrávenost. Rok 2014 byl pro mne dost kritický. Neúspěch jednoho projektu,demotivace, otrávenost z opakujících se problémů. Pořád dokola stejné výmluvy makléřů: ono to nejde, nemáme kam volat, a za to může systém, manažer… výmluvy.

Znáte ty pocity zmaru? Chtěla jsem skončit s tím, co dělám, a jít jinou cestou. Ale jsem od přírody paličák a jen tak mě něco hned neodradí. Říkala jsem si: „tak takovou dobu na sobě makáš, podívej co umíš a jsi dobrá. Přeci to jen tak neopustíš…“ a začala jsem se na problémy dívat trochu jinak.

Hledala jsem sama sebe.

Nebylo to mnohdy hezké. Podívat se do zrcadla a říci si pravdu. Pochopila jsem to konečně v plném rozsahu. To zásadní, pro vše okolo nás, je JAK TO MÁME SAMY SE SEBOU.

Celý život jsem hledala odpovědi na otázky proč já, proč se mi to děje, proč jsem nešťastná. Hledala jsem špatně. Celou dobu byly uvnitř mne. Ne venku. Našla jsem svoje vnitřní proč.

Rozhodla jsem se vědomě, že neuteču a zůstanu. Začala jsem hledat cestu, jak být jináa jak poslechnout i své srdce a ženskou intuici. Tak velmi úzce souvisí naše vnitřní naladění s naším pracovním nebo podnikatelským životem. Dnes už se nebojím sama sebe.

Začala jsem hledat jiné informace a projekty. A jak to tak chodí, najednou se mi otevřely nové obzory, projekty. Pracovní zejména. Klíčovou akcí pro mě osobně bylo setkání na akci Milionová žena loni v září. Málem jsem tam nešla.
Tam mi to docvaklo natvrdo. Něco bylo pořád virtuální, ale vnitřní pocit byl jasný.

Věděla jsem, že jsem našla svůj svět a směr!

Cesta byla nejasná, ale i tak mě to přitáhlo k dalším úspěšným lidem a zajímavým informacím. Pokud si to samy sobě dovolíme, pak nám to krásné a inspirující začne přicházet do života tak nějak přirozeně 

Pořídila jsem si plážovou platformu, začala makat na sobě a tvořit. Sice mám blonďatou hlavu :), ale technicky jsem odjakživa velmi zdatná a baví mě to. Najednou tak všechno začalo zapadat do sebe.

Dalším velkým zlomem byl intenzivní kurz Podnikání z pláže. Tam se vše nastartovalo naplno a reálně. Nastala nová etapa mého života a podnikání  Mimochodem, za posledních 9 měsíců mě moje vzdělání a rozvoj stálo 50 tisíc korun.

Jsem stále Ženou v realitách

Ale jinak – restart mám za sebou! Nekončím, rostu, rozvíjím se. Je to neuvěřitelně povznášející vidět, jak se věci kolem vás mění díky tomu, že vy se měníte. Jsem trochu netrpělivá, učím se to. Vše má svůj čas a přijde přesně, když jsme na to připravené.

Zamilovala jsem se do online světa. Našla jsem způsob, jak se v mé profesi odlišit a být jiná. Navíc s velkou vnitřní radostí.

Objevila jsem svoji další vášeň: psaní. Napsala jsem 2 ebooky. Jeden se úspěšně prodává. Sama jsem si postavila svůj web, který je úžasný. Objevila jsem nové technologie, co mi výrazně zjednodušují život. Je to prostě skvělé 

Vytrvalost. Akce. Touha po naplnění svých snů. Velikánská chuť se neustále učit. Otevřenost změnám a výzvám. Mít se ráda jaká jsem. To jsou moje klíče, kterými si vědomě odemykám svoji další úspěšnou budoucnost:)

Bude milionová! Dnes už to vím.

Mějte se prímově

Ivana

(článek je převzat z blogu zenyzenam.cz , děkuji!)